Vyrábíme z keramiky


Historii keramiky můžeme vysledovat až do mladého paleolitu, z tehdejší doby jsou nálezy prvních sošek, všichni jsme jistě slyšeli o věstonické Venuši. Tehdy se keramice přisuzovaly rituální a uzdravující vlastnosti.
V podobě nádob ať už na potraviny nebo materiál se začala objevovat až později, byly to ale vlastně první výrobky člověka, které sloužily také jako nádobí.

Dnes si můžeme výrobky z keramiky běžně koupit, někteří z nás jsou ale velmi tvořiví, a chtěli by si tyto výrobky tvořit sami.

Co je k tomu zapotřebí:
–        v první řadě se musíme zamyslet, jaké máme možnosti, pokud máme prostory a dostatek finanční prostředků na zakoupení hrnčířského kruhu a vypalovací pece (tyto dvě věci jsou při výrobě zásadní, ale zároveň nejdražší), můžeme si doma zřídit, dá se říci, malo keramickou dílnu

–        pokud takové možnosti nemáme, vyrábět se samozřejmě z keramiky dá, jen vypalovat si výrobky budete muset v některé z keramických dílen (keramika pro výpal potřebuje teplotu tisíc stupňů Celsia – někdy až 1250), a v klasické troubě dosáhnete maximálně 300 stupňů, takže bohužel v klasické troubě se vypalovat nedá, hrnčířský kruh si do začátku pořiďte malý levnější, ten se dá sehnat v cenové relaci kolem 10.000 korun, nebo se můžete podívat po použitých, ať už v bazarech nebo také přímo v keramických dílnách

Postup při výrobě keramiky:
–        jako první krok si připravíme množství hlíny, jaké budeme potřebovat (bereme v úvahu, že napoprvé to hned neodhadneme), a připravíme si nejlépe na zem podložku

–        připravíme si hrnčířský kruh a nástroje, které budeme potřebovat, např. když zároveň chceme na výrobku tvořit ornamenty apod., důležité je mít při sobě dostatek vody, hlína nám při výrobě může začít praskat

–        potom přijde na řadu sušení, musíme nechat výrobek schnout minimálně 24 hodin

–        následuje vypalování, pokud jsme si pořídili vlastní vypalovací pec, řídíme se návodem, pokud tu možnost nemáme, musíme si nechat výrobky vypálit

–        přichází na řadu předposlední fáze, té se odborně říká glazování, toho pojmu se nemusíte lekat, jedná se o obyčejné malování, jen se přitom používají speciální barvy

–        poslední fází je znovuvypálení a výrobek je hotov.